MUDr. Markéta Pernicová

Nejsi na to sama během podzimu zavítala i do FN Ostrava, kde nás specialistka MUDr. Markéta Pernicová provedla mamodiagnostickým pracovištěm, které návštěvnice na první pohled spolehlivě zaujme tematicky laděným růžovým interiérem a ryze ženským personálem. Sympatická lékařka nám, mimo jiné, ukázala nově pořízený mamograf, který pracuje s unikátní 3D technologií.

FNO disponuje 3D mamografem jako první nemocnice na Moravě a druhá v České republice. V čem spočívá hlavní přínos tohoto nákladného zařízení?

Nový mamograf je vybaven 3D tomosyntézou. Jde o  trojrozměrné zobrazení prsu, které nám přináší úplně nové diagnostické možnosti. Umožňuje  nám rozpoznat nádor mnohem dříve, než by byl vidět na klasické, dvojrozměrné  mamografii. A naopak umí odhalit, že podezřelý nález z mamografu je prostou sumací struktur, že se nejedná o nic závažného. Díky tomosyntéze by se mělo snižovat množství kontrolních vyšetření a prováděných biopsií.

 

Nyní tedy tímto mamografem projdou všechny pacientky, které se dostaví na screening?

Zatím se 3D tomosyntéza nepoužívá u všech pacientek. Indikujeme ji tam, kde máme podezření na patologický proces v prsu nebo v případě, že je mamografie nepřehledná, tedy u žen, které mají takzvaně denzní prsy.

 

Existují kolem radiodiagnostiky nějaké rozšířené mýty ve spojitosti s rakovinou prsu?

Jeden velký mýtus je ten, že vyšetření na mamografu velice bolí. Což není podle mě pravda. Pro některé ženy, které mají vysoce citlivá prsa, může být vyšetření méně příjemné. Komprese  je však nutná k tomu, abychom dostali ideální snímek a mohli zhodnotit i detaily. A v podstatě to trvá dvě, tři sekundy.

 

Nedávno se šířila internetem zpráva, že mamografie může způsobovat rakovinu štítné žlázy. Zaprvé neexistuje žádná studie, která by ukázala, že ženy, které chodí na mamograf, častěji onemocní rakovinou štítné žlázy, oproti ženám, jež toto vyšetření neabsolvují. Zadruhé paprsek necílí na štítnou žlázu a dávky ozáření jsou minimální, takže ani není třeba dávat ochranné límce. Ale pokud si ho ženy žádají i přes naše vysvětlování a ujišťování, my jim vyhovíme, protože nechceme dotyčnou stresovat a chceme, aby zaujala k mamografickému screeningu pozitivní postoj a za dva roky opět přišla s důvěrou na vyšetření.

 

Třetí velký mýtus koluje kolem biopsie, tedy odběru tkáně z podezřelého ložiska k histologickému vyšetření. Ženy se často obávají, že "když se do toho píchne, tak se něco rozjede". Toho se vůbec nemusí obávat.

 

Jak byste popsala průběh biopsie pacientce, která neví, co od tohoto zákroku čekat?

Biopsie je ambulatní výkon, ženy po něm běžně odcházejí do práce. Biopsie se provádí v lokální anestezii, používá se speciální odběrová jehla, takzvané bioptické dělo, kdy se hrot jehly pod ultrazvukovou sondou navede přímo do ložiska a z něj se cíleně odeberou tři válečky tkáně. Výkon není nijak traumatizující, zbývá jen modřina v místě odběru, která se do týdne vstřebá.

  

Kolik žen ročně projde ostravským mamografem?

5000 až 6000 žen ročně. Zhruba na 1000 vyšetřených žen připadá 5 - 6 žen, kterým musíme říct, že mají rakovinu prsu.

 

Jak se vy, coby lékařka, vyrovnáváte s tím, když musíte ženám sdělovat onu "špatnou zprávu"?

Je to velmi těžké a nepříjemné. Nejlepší je, když můžeme ženám říct, že jsou zdravé, ony s úsměvem odcházejí a za dva roky se k nám rády vrátí. Samozřejmě je třeba k ženám přistupovat individuálně.

 

Já už během vyšetřování se ženou komunikuji a vycítím, jakým způsobem asi bude reagovat. Diagnostika rakoviny prsu je proces, který trvá několik dní a má svůj postup. Nejdříve provedu vyšetření prsu, nejčastěji mamografii a sonografii. Pokud objevím nějaký podezřelý nález, doplním další vyšetření, většinou biopsii.

 

Pak musím ženě vysvětlit, proč je nutno provést biopsii a ona samozřejmě začíná už tušit, že se něco neobvyklého děje a že může zaznít i špatná zpráva. Ovšem dokud nemáme v rukou výsledky biopsie, nemůžeme karcinom prsu definitivně potvrdit, ani vyvrátit.

  

Jak dlouho pacientky obvykle čekají na biopsii a její výsledky?

Žena vždy do 3-4 dnů dostane termín na biopsii a do týdne se dozví výsledek.

 

Jaké procento nádorů prsu se podaří odhalit díky mamografii?

Od zavedení mamografického screeningu si troufám říct, že tři čtvrtiny nádorů prsu jsou diagnostikované v době, kdy jsou malé, nehmatné a dobře léčitelné - jde o nádory, které odhalíme při screeningu. Bohužel zůstává část žen, které se screeningu neúčastní, a přicházejí k nám až v momentě, kdy si objeví bulku.

 

Jak často a od jakého věku si ženy mohou - respektive měly by - nechat vyšetřit svá prsa?

Co se týká screeningu, tedy preventivního mamografického vyšetřování žen, které nemají žádné příznaky onemocnění,  mamografie je hrazená z prostředků zdravotního pojištění od 45 let, co dva roky. Na mamografii mohou přijít i mladší ženy od 40 let, maximálně jednou ročně, ale tato vyšetření si hradí samy. Do čtyřicátého roku věku se používá ultrazvuk, většinou jednou ročně a opět za úhradu.

 

Proč není možné provádět mamografické vyšetření v nižším věku?

Je zde několik důvodů. V mladším věku je mléčná žláza více vnímavá na záření. Mladší ženy mají hutnou takzvanou denzní žlázu, takže mamografie by nebyla výtěžná. A třetí důvod je ten, že ačkoli se v mladším věku samozřejmě karcinomy vyskytují - a je pravda, že mívají mnohem agresivnější průběh a mnohem horší prognózu - do 35 let věku je jich ročně diagnostikováno v celé ČR něco přes stovku a tvoří jenom 2 % ze všech karcinomů prsu. Prudce narůstá výskyt karcinomů po čtyřicátém až pětačtyřicátém roce věku.

 

Je možné poslat ženu na mamograf, když je v jiném stavu, nebo když kojí?

Mamografie těhotných a kojících se neprovádí. Pokud však existuje vysoká pravděpodobnost, že žena onemocněla zhoubným nádorem prsu, pak se může provést mamografické vyšetření i v těhotenství a během kojení. Vyšetření  začínáme ultrazvukem, který nám někdy úplně stačí k tomu, abychom stanovili diagnózu.

 

Jak velikou roli hraje u nádorů prsu dědičnost?

Je třeba si uvědomit, že většina nádorů prsu vzniká sporadicky, to znamená, že není dědičně podmíněná. Dědičná forma rakoviny prsu se týká jen asi 10 % nádorů. Nicméně, pokud máme podezření, že by žena mohla zdědit predispozice pro vznik nádoru prsu, tak by měla být odeslána na specializované pracoviště  - genetickou poradnu.

 

Na základě jakých indicií vzniká takové podezření?

Výskyt rakoviny prsu či vaječníků v rodině u přímé příbuzné,  pokud se onemocnění objevilo před čtyřicátým rokem věku. Ženu, která onemocní rakovinou prsu před 40. rokem, také automaticky posíláme na genetické vyšetření.  Dále jsou to ženy, u kterých se vyskytla rakovina obou prsů, nebo tam, kde žena či příbuzná onemocněla jak rakovinou prsu, tak rakovinou vaječníků. Nebo v případě, že onemocněl rakovinou prsu mužský příbuzný. Při vícenásobném výskytu rakoviny prsu či vaječníků v rodině. V těchto případech je vysoké podezření, že si mohou příbuzní v rodině předávat mutovaný gen, který je právě zodpovědný za vznik rakoviny.

 

V genetické poradně ženě vypočítají riziko podle Clausových tabulek. Podle míry rizika a sestaveného rodokmenu provedou specializované vyšetření, kdy odebírají krev a nechávají vyšetřit ženy, zda jsou nositelkami mutovaných genů.

 

Ženy s nádorem prsu si často pokládají otázku "Proč já?" Jsou popsány možné příčiny karcinomu prsu?

Přesné příčiny vzniku rakoviny prsu neznáme, ale byly popsány  faktory, které zvyšují riziko rakoviny prsu. K těmto faktorům patří kouření, alkohol, nesprávný životní styl jako obezita, nedostatek pohybu a strava bohatá na živočišné tuky.  Vyšší riziko mají i ženy,  které nerodily a nekojily.

 

Dále jsou vysoce rizikové ženy, které byly léčeny v mládí zářením na oblast hrudníku, ženy s genetickým rizikem a ženy s prokáznou atypickou duktální hyperplazií z biopsie.

 

Z čeho pramení zvýšené riziko u žen, které ještě neabsolvovaly ani porod, ani kojení?

Souvisí to s hormony. Rovněž ženy, které  mají předčasný nástup menstruace, před dvanáctým rokem, a naopak ženy, u nichž došlo k pozdnímu nástupu menopauzy, po padesátém roce věku, jsou také rizikovější pro vznik rakoviny prsu.

 

Působí tady ve Fakultní nemocnici Ostrava více multidisciplinárních týmů, nebo se mamární komise odehrávají ve stabilním složení?

Jsme jenom jeden stabilní tým, který zasedá jednou týdně. Je složen z radiodiagnostika, z onkologů, z chirurgů, a bývá také přítomen patolog, který biopsie odečítá. Je to poměrně četný tým.

 

Probíhají mamární komise za účasti pacientek?

Ano, ženy se mamárních komisí v naší nemocnici účastní. Pokud ženě diagnostikujeme zhoubný nádor prsu, sdělíme jí diagnózu a pozveme ji na nejbližší mamární komisi.

 

Většinou komise probíhá tak, že bez pacientky je přítomným lékařům představena její anamnéza, jsou popsány charakteristiky nádoru a výsledky histologického vyšetření. Pak si pacientku pozveme ke komisi, kde se provede malé klinické vyšetření. Chirurg či onkolog vyšetří nádor pohmatem, sleduje, kde je nádor v prsu umístěn, zda jsou hmatné i regionální spádové uzliny, což je důležité ke stanovení léčebného postupu.

 

Zatímco se žena upravuje v kabince, lékaři se radí o léčbě. Když jsme dohodnutí, pozveme si pacientku dál a povíme jí, jaký je pro ni nejvýhodnější postup léčby, podrobně ji seznámíme s nálezem, odpovídáme na případné dotazy. Pokud existuje více možností, poradíme ženě, který typ léčby je pro ni nevýhodnější a případně dostane čas si vše v klidu s rodinou rozmyslet.  Po celou dobu se snažíme jednat s pacientkou tak, aby věděla, že je naším partnerem v léčbě.

Text: Veronika Bartošová, Foto: Fakultní nemocnice Ostrava