Právní zázemí
Začátkem 70. let minulého století začaly některé občanské společnosti, které si vysoce cení individuální svobody, prosazovat názor, že člověk má mít právo přijmout plnou odpovědnost za svůj život a i v nepříznivé zdravotní situaci se stát plnoprávným partnerem lékaře, pokud jde o rozhodování o vlastní léčbě.
Vývoj práv pacientů
Po dlouhá staletí neměli pacienti vlastně žádná zvláštní práva a byli plně závislí na lékařích. Teprve začátkem 70. let minulého století začaly některé občanské společnosti, které si vysoce cení individuální svobody, prosazovat názor, že člověk má mít právo přijmout plnou odpovědnost za svůj život a i v nepříznivé zdravotní situaci se stát plnoprávným partnerem lékaře, pokud jde o rozhodování o vlastní léčbě.
V jednom z prvních kodexů práv nemocných, který zformuloval David Anderson, farmakolog z Virginie, v roce 1971, se mimo jiné píše: „Chci být léčen jako jedinec. Nejsem číslo, nejsem kus papíru, nejsem zboží na prodej, nejsem někdo, s kým se smlouvá. Nejsem stroj na získávání náročných informací ani ten, kdo se řadí do soukolí naprogramovaných dat. Jsem opravdu žijící jedinec, obdařený pocity, obavami, tužbami, ale i zábranami... Chci s vámi spolupracovat (pozn.: míněno s lékaři), ale jen do té míry, pokud já a mně podobní pacienti můžeme očekávat z vašeho počínání opravdu prospěch."
Většina vyspělých států se v té době začala právy pacientů vážně zabývat a v 80. letech už byly kodexy práv pacientů pokládány za samozřejmost.
Práva pacientů v ČR
V České republice je ochrana pacienta zajištěna rámcově závaznými mezinárodními smlouvami, ústavními zákony a zákonnými a podzákonnými právními předpisy.
Velký význam v tomto směru má zejména Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Listina základních práv a svobod, zákon o péči o zdraví lidu a vyhláška o zdravotnické dokumentaci.
Kodex o právech pacientů sice u nás vznikl teprve na začátku 90. let, zato však významně přispěl k nastolení pro pacienty příznivějšího, přátelštějšího prostředí ve většině našich zdravotnických zařízení.
- na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky
- znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří tě ošetřují
- mít možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli (omezení tzv. kontinuálních návštěv muže být provedeno pouze ze závažných důvodů)
- získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, abys mohla před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasíš
- být náležitě informována o případných rizicích, která jsou s navrhovaným postupem spojena
- být seznámena s alternativními postupy, pokud existují, a znát jména osob, které se na nich účastní
- odmítnout léčbu, ale musíš být současně informována o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí
- na to, aby v průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby byly brány maximální ohledy na tvé soukromí a stud
- na to, aby rozbory tvého případu, konzultace vyšetření a léčba, které jsou tvou důvěrnou věcí, byly prováděny diskrétně
- odmítnout/odsouhlasit přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny (studenti), a to i ve fakultních zařízeních
- očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se tvé léčby jsou považovány za důvěrné i v případě počítačového zpracování
- očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět tvým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění
- v případě, že máš být předána jinému léčebnému ústavu, na úplné zdůvodnění a informace o ostatních existujících alternativách
- očekávat, že tvá léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou, vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou ti k dispozici, a po propuštění z nemocnice mít informaci o tom, jak o tebe bude pečováno dále
- na podrobné a srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodne k nestandardnímu postupu či experimentu - tvůj písemný vědomý souhlas je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu
- kdykoli, a to i bez uvedení důvodu, odstoupit od experimentu a zároveň dostat poučení o případných zdravotních důsledcích tohoto svého rozhodnutí
