Stadia onemocnění

Takzvané klinické stadium onemocnění vyjadřuje stupeň pokročilosti karcinomu a je jedním z faktorů, na jehož základě se lékař rozhoduje o způsobu léčby. Neléčená rakovina se nezastaví, nezpomalí ani nepřestane bolet, zatímco léčbou lze dokázat mnohé. Lékaři jsou dnes připravedni na každou situaci a mají k dispozici řadu účinnýcch prostředků, aby karcinom prsu zlikvidovali nebo dostali pod kontrolu a výrazně zlepšili kvalitu života s ním.

Tzv. klinické stadium onemocnění vyjadřuje stupeň pokročilosti karcinomu a je jedním z faktorů, na jehož základě se lékař rozhoduje o způsobu léčby.

Při jeho určování se vychází z informace o velikosti nádoru a z údajů o jeho šíření do lymfatických uzlin či jiných orgánů. K tomu je třeba provést řadu dalších vyšetření, která vyžadují nejmodernější přístrojové vybavení.

K dispozici jsou následující diagnostické prostředky:

  • Krevní testy
    Kompletní krevní obraz a výsledky biochemického vyšetření krevního séra mohou ovlivnit volbu léčebného postupu. Doplňkem někdy bývá stanovení tzv. nádorových markerů, znaků přítomnosti nádorových buněk v těle nemocné, které ovšem nejsou jednoznačně průkazné.
  • Klasický rentgen
    Pátrá se po přítomnosti metastáz. Většinou se snímkují plíce, páteř, žebra, lebka a končetiny. Dávka rentgenového záření je i při opakovaných vyšetřeních velmi nízká a není třeba se jí obávat.
  • Scintigrafie skeletu (kostry)
    Jde o radioizotopovou zobrazovací metodu - malé množství specifické látky označené radioaktivním izotopem putuje krví a monitoruje stav kostí. Vyšetření není nebezpečné, radiofarmakum v jeho průběhu uvolní množství záření srovnatelné s jedním rentgenovým vyšetřením plic nebo páteře. Metoda je schopna odhalit metastatický kostní proces v době, kdy ještě není zjistitelný rentgenem.
  • Ultrazvukové vyšetření břicha
    Vyšetření ultrazvukem pacientku naprosto ničím nezatěžuje. Umožňuje zachytit ložiskové změny u břišních orgánů a zobrazí i malé množství tekutiny v dutině břišní.
  • Výpočetní tomografie (CT)
    J    edná se o vyšetření rentgenovým zářením, na rozdíl od klasického rentgenu je však pacient snímkován postupně z různých směrů po celém obvodu těla. Výsledkem je počítačové zobrazení tenkých vrstev vyšetřované oblasti, a tedy velmi přesné zachycení jednotlivých orgánů. Výpočetní tomografie upřesňuje rozsah a charakter změn zjištěných rentgenem nebo ultrazvukem a je spolehlivou metodou ke zjišťování mozkových metastáz.
  • Magnetická rezonance (MR)
    Metoda se užívá k vyšetření páteře a zadní jámy lební, zejména při nejednoznačném nálezu. Je založena na principu silného magnetického pole, takže pacientka není vystavena žádnému škodlivému záření. Nesmí mít ovšem v těle jakýkoli magnetizovatelný materiál, například kardiostimulátor, cévní svorky a náhrady, kovové dlahy nebo šrouby. Při MR (stejně tak při CT) je pacient uložen v „tunelu" a na počítači se zobrazují řezy vyšetřované části těla.
  • Pozitronová emisní tomografie (PET)
    PET vyhodnocuje metabolické aktivity buněk a je schopna s vysokou přesností zachytit funkční změny orgánů, ve kterých jsou zánětlivá ložiska či nádory.

Na základě všech dostupných informací, mezi něž patří anamnéza (údaje o předchozích chorobách), výsledky fyzikálního vyšetření (vyšetření pacientky pohledem, poslechem, pohmatem, zhodnocení základních životních funkcí, jako je srdeční frekvence, krevní tlak ap.), výsledky histologického rozboru a výsledky všech vyšetření na šíření nádoru, stanoví lékař klinické stadium onemocnění.

Jaká stadia onemocnění se rozlišují

Stadia jsou označena podle pokročilosti onemocnění čísly od 0 do IV. Jednotlivá stadia jsou dále rozdělena do skupin podle typu postižení:

Stadium 0

Takzvaný nádor in situ, tj. zatím neinvazivní

Stadium I

Tumor je menší než 2 cm v průměru a nejsou postiženy lymfatické uzliny v podpaží, karcinom se zatím nešíří mimo prs

Stadium II

  • Skupina IIA, eventuality:

    - nádor menší než 2 cm s postižením 1-3 lymfatických uzlin
    - postižení lymfatických uzlin v podpaží bez prokazatelného nádoru v prsu
    - nádor o velikosti 2-5 cm bez postižení lymfatických uzlin

  • Skupina IIB, eventuality:

    - nádor o velikosti 2-5 cm s postižením 1-3 podpažních lymfatických uzlin
    - nádor větší než 5 cm bez postižení lymfatických uzlin v podpaží

Stadium III

  • Skupina IIIA, eventuality:

    - postižené podpažní lymfatické uzliny fixované navzájem (neoddělitelné od sebe) nebo postižení vedle kosti hrudní, a to bez prokazatelného nádoru v prsu
    - nádor menší než 2 cm a současně postižené podpažní lymfatické uzliny fixované         
      navzájem nebo postižení uzlin vedle kosti hrudní
    - nádor o velikosti 2-5 cm a současně postižené podpažní lymfatické uzliny fixované
      navzájem nebo postižení uzlin vedle kosti hrudní
    - nádor větší než 5 cm a současně postižené podpažní lymfatické uzliny nebo postižení
      uzlin vedle kosti hrudní

  •  Skupina IIIB, eventuality:

    - nádor jakékoli velikosti, který prorůstá do stěny hrudní či kůže
    - zánětlivý karcinom (šířící se lymfatickými cévami v kůži prsu a způsobující otok,
      zarudnutí a tzv. pomerančovou kůru)

  • Skupina IIIC, eventuality:

    - nádor jakékoli velikosti a postižení 10 a více lymfatických uzlin v podpaží
    - nádor jakékoli velikosti a postižení nadklíčkových nebo podklíčkových uzlin, případně i 
      podpažních uzlin

Stadium IV

    - onemocnění s prokázanými vzdálenými metastázami, nejčastěji v plicích, játrech,
      kostech či mozku

Klinické stadium má jednoznačný vztah k úspěšnosti léčby. Zatímco u nádoru in situ lze předpokládat úplné vyléčení, u vyšších stadií je bohužel nutno do určité míry, odpovídající výši stadia, počítat s recidivou (návratem choroby) i v případě úplného vymizení příznaků onemocnění.

Šance, že se díky léčbě v následujících pěti letech od diagnózy neobjeví žádné známky karcinomu, je u I. stadia asi 90 %, u II. stadia 86-91 %, u III. stadia 54-67 % a u IV. stadia 20 %.